SPOLKU Trávník a Naděje

Pozvánka na výroční členskou schůzi Spolku

5. srpna 2018 v 21:31 | administrator |  AKCE SPOLKU

SPOLEK TRÁVNÍK A NADĚJE







P O Z V Á N K A




Rada Spolku Trávník a Naděje


zve členy a příznivce Spolku na výroční členskou schůzi, která se koná


v sobotu 18.srpna v 10hod.

v bývalé restauraci penzionu U Naděje.


Program :

zahájení

zpráva o činnosti Rady

zpráva o hospodaření

vystoupení hostů

diskuze

výběr a kontrola členských příspěvků









Vít Stanislav

Předseda Rady Spolku






Trávník-Naděje 5. 8.2018





















 

Pozvánka

30. července 2018 v 8:08 | chajda |  NAŠE AKTUALITY
Dostali jsme pozvánku na výstavu o historii finanční stráže v našem regionu, která hrála významnou toli ve zlých událostech na našem pohraničí v r. 1938. Výstava se koná v rumburském muzeu od 15.7. do 29.9.2018.
Na výstavě uvidíte fotodokumentaci, z velké části dosud nepublikovanou. Součástí jsou ukázky dobových stejnokrojů a různé vzácné tematické tiskoviny a trojrozměrné artefakty.
Při zakončení výstavy se bude konat tradiční setkání u pomku na hranicích v Horní Světlé a sice 29.9.2018 v 11 hodin.

Bližší podrobnosti o výstavě najdete na stránkách Muzea Rumburk a na adrese

Návštěva výsravy může být dobrým zpestřením prázdnin našich děti adá jim poučení o historii oblasti, kde máme chalupy.

Vodovod v Trávníku slaví významné výročí.

6. června 2018 v 18:05 | administrator. |  ZAJÍMAVOSTI Z TRÁVNÍKU A NADĚJE
Ve Zpravodaji města Cvikova z května 2007,
se ve článku pana Ing. Procházky - Historie Trávníka dočtete, že k oslavě je závažný důvod. Vodovod byl uveden do provozu v r.1908, dožívá se v tomto roce stáří 110 let.


Neznáme přesně důvod, proč byla tato důležitá stavba vybudována pouze pro Trávník, nikoliv i pro Naději. Můžeme se pouze domnívat, že kapacita vodárny byla omezena mnohem větším množstvím budov v tehdejším Trávníku, tehdy Glasertu. Mnoho chalup bylo po r. 1945 zbořeno.
Ale rozhodující asi byly stavební náklady a kapacita zdroje pramenů na Trávnickém vrchu.


Pamatujeme doby, kdy zejména v letních měsících se nádrž na kopci ve vodárně nenaplnila a musela tam být voda dovezena cisternami. Hlavním důvodem bylo poničení drenážních pramenů nešetrnou těžbou dřeva v lese nad Knesplovou bránou. Ale také tím, že spotřeba vody časem narůstala.

Trávník zřejmě nikdy neoplýval větším množstvím použitelných zdrojů pitné vody. Jen největší statky měly vlastní studny, pro většinu domů byly v té době zdrojem vody potůčky a malá prameniště. Nedávno provedený sedmdesátimetrový vrt v dolním Trávníku byl "suchý".
Řešením byl proto spádový vodovod s vodárnou do které byly svedeny prameny na Trávnickém vrchu.


Až do vybudování vrtu hlubokého přes 70 metrů poblíž penzionu U Naděje v roce 1991, se v Trávníku v letních měsících s vodou šetřilo. Samotížný vodovod je spolehlivý, pokud je v horní nádrži voda. Výhodou vodovodu je, že pracuje automaticky. V souvislosti s novým vrtem se výška hladiny ve vodárně sleduje elektronicky a pokud je třeba jí z vrtu doplnit, čerpadlo se zapíná bezdrátově.
Trávnický spádový vodovod pracuje s převýšením 60 -70 metrů, tomu odpovídá i vysoký tlak vody v potrubí.
Je to "starý dědeček" který stále funguje na úrovni techniky v době svého vzniku. V malé míře je vylepšen o nové plastové rozvody, běžnou údržbu a opravy, ale jeho trubky jsou převážně litinové, olověné, "železné", dnes již "zkornatělé" usazeninami, odpovídající stáří 110 let.
Stále slouží a jak se zdá, tak s dobrou kvalitou pitné vody.


Občas náš Spolek získá od spádových hygieniků vyjádření o kvalitě vody. Poslední je z dubna tohoto roku. Je to stručná tabulka s naměřenými údaji a zjednodušeným vyhodnocením o kvalitě vody.
Je to pro laika sice málo srozumitelné, ale je to doklad, že kvalita pitné vody v trávnickém vodovodu se někde sleduje a je dobrá. Je v "normě". Což je dobře a děkujeme za to.



Aby si zvídavý čtenář mohl vytvořit přesnější obrázek, například o množstvích dusitanů a dusičnanů (kojenecká voda), železa a jiné chemie, ale i o stavu zákalu, barvě, zápachu,chuti vody a její mikrobiologii, připojili jsme pro porovnání z internetu získanou část protokolu z jiného měření v jiné obci.
Jsou zde k porovnání uvedeny limity hodnot kvality jednotkách, které pokud jsou překročeny, tak se stávají podkladem jiného řízení směřujícího k nápravě. To v naší části protokolu není, nebo je zjednodušené. Jde však jen o informaci. Protokol je u vodárenské firmy.
Pro všechny uživatele trávnického vodovodu je toto sdělení o kvalitě pitné vody dobrou zprávou.

Nezbývá než pomyslně poděkovat jubilantovi za dobré služby a popřát mu, aby místo projevování díků u příležitosti dožití 110 let, se prostředky z poplatků za vodné více vracely do obnovy jeho stařičkého potrubí.
 


Pozvánka na HORSKÝ EXPRES

22. května 2018 v 17:10 | administrator
Květnový Zpravodaj města Cvikova informuje, že každé úterý a čvrtek v červenci a srpnu bude obdobně, jako o prázdninách v r.2017 v 9.30 hod. odjíždět z Náměstí Osvobození ve Cvikově
HORSKÝ EXPRES na trasu Cvikov - Jonsdorf - Oybin - Cvikov.


Horský expres je již tradiční prázdninovou atrakcí. Vyjíždí z náměstí podle jízního řádu v 9:30, v Krompachu přejede státní hranici. Zastavuje u Motýlího domu v Jonsdorfu asi v 10:30 a do Oybina přijíždí asi v 11hod.
Zpět ve směru na Cvikov odjíždí vláček z Oybina v 15:30, od Motýlího domu v 16:00 a do Cvikova přijede v 17:00.


Protože vláček nezajíždí v Jonsdorfu do turistického centra poblíž skalní stěny s vrcholem Jeptiška, mohou se zájemci do tohoto centra vrátit pěšky podle výše uvedené mapy. Vzdálenost je asi 2,5km.


Pokud se rozhodnete s dětmi navštívit obě atrakce, Motýlí dům - Schmetterlingshaus i hernu v sousední Eishalle -KINDERTOBELAND, pak je pětihodinová časová dotace dostačující.
Z turistického centra na vyhlídku s restaurací na Jeptišce také cesta nějakou dobu trvá. Je třeba počítat s tím, že vláček odjíždí nazpět od Motýlího domu v 16 hodin.


Motýlí dům - Schmetterlingshaus je pro turisty, včetně dětí od 3 let, velmi pěkné naučné zařízení. V hlavní hale je v přírodních podmínkách při tropické teplotě a zvýšené vlhkosti možné pozorovat volně poletující motýly mnoha druhů, vidět jak se krmí na krmítkách a při troše štěstí si je prohlédnout detailně, pokud si vám sednou na ruku.
Je třeba se připravit na to, že se v tomto tropickém prostředí zdržíte i delší dobu, jsou zde lavičky a řada zajímavostí, které vám pobyt naplní. Vstupenka je jednosměrná, pokud z haly vyjdete do recepce pak neplatí.Motýly je možné fotografovat bez použití blesku.
V recepci u pokladny si zakoupíte vstupenku pro dospělé v ceně 6,50 €,pro děti od 3 do 16. let za 4 €, případně rodinné vstupné za 17,50 € (2+2). Je zde nehlídaná šatna a říjemné posezení v bistru. V prvém patře jsou terária varanů a jiných ještěrů a hadů.


Pokud se rozhodnete využít i návštěvu nedaleké Eishally- Kindertobeland, která je vybavena nejen nafukovacími skákadly všeho druhu, klecovými hracími plochami, autodromem s elektro autíčky, lezeckou stěnou, ale i arénou s "elektrickým býkem", budou děti nadšeny. Je zde i velmi dobré a relativně levné posezení v občerstvení, kde si můžete zakoupit i teplé jídlo.

Ze zkušenosti doporučujeme zahájit pobyt v Jonsdorfu v této hale jako první a teprve odpoledne po třinácté hodině se přesunout do Schmetterlingshausu.
Pro děti jsou atrakce velmi zajímavé, pohybově náročné a tak následná návštěva Motýlího domu je naopak velmi uklidňující.

Cena vstupenek pro děti od 1 do 14 let je 6,50 €, pro dospělé (doprovod) je 3,50 €, rodinné ( 2+2) je 18 €. (Některé atrakce jsou omezeny věkem dětí.)


Horský expres dorazí na autobusové nádraží v Oybinu v 11 hodin. Zpět do Cvikova odjíždí v 15:30 hodin. Využitelná doba pobytu jsou 4hod.30 min.Pokud zde nemáte plánovaný vlastní jiný program, tak se pravděpodobně vypravíte na hrad Oybin. Pokud hrad znáte, můžeme doporučit použití jiného "expresu", který vyjíždí ze stejného místa a směřuje na Hvozd. Je to velmi zajímavá cesta do ostrého kopce až na vrchol, kde můžete využít rozhledny, nebo vyhlídkové terasy na české straně, případně se občerstvit v jedné ze dvou restaurací.

Návrat stejnou linkou na nádraží v Oybinu ale musíte skloubit s časem odjezdu Horského expresu do Cvikova. Všechny "expresy", které vyjíždějí z tohoto nádraží, zde mají přehledný jízdní řád.

Půjdete-li na hrad, (opět k němu směřuje jedna přibližovací linka), projdete městečkem až k evangelicko-luteránskému kostelíku. Pod ním začínají schody, po kterých kolem kostela příjdete ke vstupu do hradu. Většinou je kostel otevřený a stojí určitě za prohlédnutí.


Prohlédnout celý hrad, včetně expozic v muzeu, velmi upravený historický hřbitov, řadu dalších zajímavostí, občerstvit se v restauraci (oběd), a v průběhu prohlídky obejít celý skalní pilíř na kterém hrad stojí, je časově náročné. Dále vystoupát na oba vrcholy, kde na jednom je vyhlídka do kraje a na druhém zajímavá atrakce Camera obscura, která je v malém domečku s periskopem na střeše a za malé vstupné se seznámíte s principem optického zobrazování okolí (promítání), které často používali slavní malíři, také stojí za zhlédnutí. Máte co dělat, aby jste vše stihli. S dětmi se prohlídka musí přizpůsobit možnému.

Časově je prohlídka hradu pro náročné vytrvalce několikahodinová. Je třeba mít i rezervu na sestup a návrat městem k vláčku.

Cena vstupenek pro dospělé je 6.00 € ,děti od 6 do 16 let 2.50 €, rodinné vstupné je 15.00 €
Závěrem několik důležitých informací z Informačního centra Cvikov.

Zahájení předprodeje a rezervace jízdenek na Horský expres začíná 1. června 2018
Cena jízdného je pro dospělé i děti 100Kč, rodinné jízdné (2+2) je 300Kč.
Převoz kočárku není z technických důvodů možný.

Předprodej a rezervace jízdenek: www.evstupenka.cz


Aktuální informace na Informačním centru Cvikov: (Sever)
Žitavská 132, 47154 Cvikov, tel: 487751570, 606652870, kultura@cvikov.cz

Letní provozní doba květen-září, pondělí - pátek 9:00-17:00, sobota 9:00-15:00

Nostalgické čarodějnice.

10. května 2018 v 15:32 | administrator Vítek |  AKCE SPOLKU
"Pálení čarodějnic" ,na které nás pozval, do penzionu U Naděje, Osadní výbor v Trávníku a Naději a Spolek Trávník a Naděje, se v pondělí 30. dubna vydařilo. Bylo krásné počasí, v průběhu odpoledne a večera dorazilo asi šedesát účastníků často i s dětmi.

Upalování čarodějnic se konalo symbolicky, ale nové pokolení našich pomocníčků, v tomto případě s košťátkem, se k nim hlásilo. To košťátko jsme "upálili" ve prospěch buřtíků, které jsme si nad ohněm opekli.


"Pálení čarodějnic" bylo, stejně jako v loňském roce, společenskou příležitostí k popovídání si se sousedy a přáteli. Naše vzájemné kontakty se mezi Trávnickými a Nadějskými udržují "od samých počátků", protože od dětství zde probíhá průběžná migrace z "jihu na sever" a obráceně. Ale vítáme i ty, kteří do Trávníku a Naděje zavítají jen občas.


V minulých ročnících a i při jiných našich aktivitách, jsme měli i vlastní country muziku, která se pyšní názvem Trávnicko-Nadějský disharmonický orchestr, ale často jsme se spokojili i s velmi kvalitní produkcí Dynosaurů pod taktovkou principála Petra Němce, kterého vidíte i na obou fotografiích. Tentokrát ale hraje spolu s Matějem Churem a s jeho otcem. A šlo jim to opravdu velmi pěkně, takže jsme si společně i zazpívali.


Opékání čarodějnických buřtíků chvílemi dosahovalo "masového" rozměru. Materiálu bylo přichystáno dostatek.


O "život" přišlo sedmdesát buřtíků. Přežily jen dva a to díky tomu, že paní Lišková zde krájí vynikající pečenou šunkovou kýtu se vším, co k tomu patří. To však je již ta druhá část našeho setkání v Penzionu.
Manželé Liškovi po dlouhých letech ukončili v penzionu U Naděje svojí zdejší restaurační činnost. Celý areál byl prodán a nový majitel zde penzion s restaurací provozovat nebude.

Nejen ta vynikající šunka, ale i další dobroty přichystali Liškovi na společné rozloučení se s většinou z nás, kteří jsme do restaurace docházeli. Skupina našich "štamgastů" jim za to poděkovala.



Hospůdka v penzionu již nebude. Spolu s tím zůstanou jen nostalgické vzpomínky nejen na dobu její existence, ale i na opravdu vyjimečně krásné panorama okolních Lužických hor, které je v tomto místě velmi krásné a nezapomenutelné.

Nezbývá než závěrem poděkovat všem účastníkům tohoto společného předmájového setkání sousedů i přespolních. Také všem těm, kteří i třeba malou měrou pomohli při organizaci celého odpoledne.
I když bude do budoucna podobná iniciativa Spolku i Osadního výboru bez penzionu U Naděje složitější, bude-li existovat i nadále pomoc členů a příznivců jako doposud, pak se mohou zdařit i mnohé další obdobné akce, jako byly "Čarodějnice" 2018.

Vít Stanislav
Předseda Spolku Trávník a Naděje

Těšíme se na Vás

22. dubna 2018 v 15:44 | administrator |  NAŠE AKTUALITY

Velikonoční přání

29. března 2018 v 21:05 | administrator |  AKCE SPOLKU

Stará dáma s novým kloboukem

22. března 2018 v 10:31 | administrator |  ZAJÍMAVOSTI Z TRÁVNÍKU A NADĚJE
Po ředu let, kdy jsme jako děti začaly s rodiči jezdit v padesátých letech do Trávníku a Naděje na prázdniny, byla tato krásná stavba v údolí Hamerského potoka naším nejbližším koupalištěm.
O tom, k jakým účelům původně sloužila a jakou má historii, jsme mnoho nevěděli.
Když bylo hezky a teplo, byla zdrojem našich letních radostí. To jí ostatně zůstalo až do současnosti. Dnes je to již stará dáma.


Tehdy jí bylo ale pouhých 12 let. Byla tak stará, jako tehdy někteří z našich starších kamarádů.
Koupání v tomto krásném a malebném údolí bylo radostné, avšak studené. Za horkých dnů byla na hladině teplota i více jak 20°C, ale půl metru pod hladinou měla voda 13°C i méně. Ti malí a nejmenší, co ještě neuměli plavat, to zkoušeli v "malé" přehradě pod hrází.

Přehrada je součástí Hamerského potoka, který pramení pod vrchem Ptačincem, u státní hranice s NSR, kousek od Luže. Potok se vlévá v Mařeničkách do říčky Svitávky, která teče od Mařenic.V dobách, kdy vodní pohon roztáčel kola strojů, pracovalo na potoce 6 mlýnů, pil a malá továrna. Později se technika pohonu měnila z vodního na elektrický.



Přehrada se začala stavět ke konci třicátých let, byla dokončena 19. července 1938. Od 5. srpna 1938 začala pracovat a regulovala podle potřeby průtoku množství vody v potoce.
Vodárenská firma pod technickým dohledem státu, stavěla přehradu proto, že prameny pod Ptačincem byly svedeny do nového vodovodu, který zásoboval pitnou vodou od Luže vzdálený Rumburk. O tuto vodu Hamerský potok přišel a musel být regulován přehradou v Naději (tehdy Hoffnung).

Jak je vidět z letecké mapy z r.1938, ve stejné době probíhala přímo v sousedství výstavba dvou pásem obranného opevnění ČSR. Republika byla v ohrožení, jsou vidět průseky, na jejichž koncích stojí nově zbudované bunkry a další opevnění. Lom, který je nad silničkou však sloužil stavbě přehrady. Stavbu prováděly německé firmy ze Sudet. Bunkry a průseky stavěly výhradně české firmy pod dohledem armády. Byla to velmi složitá doba, která vyvrcholila 10. října téhož roku. Celé pohraničí bylo po Mnichovské dohodě obsazeno Němci.
Obě fotografie jsou z počátku šedesátých let. O odvážlivce, chodící po koruně hráze, nebyla nouze. Nahoře na hrázi to bylo pro poležení a plavání pro "dospělé". Na druhém snímku je mládež z Trávníku a Naděje.


Přehradní jezero má plochu 1,2ha, koruna hráze je ve výšce 457,03m n.m., oblá hráz je dlouhá 92m.
Kámen, z kterého je vytvořeno tělo hráze, je z Milštejna a z lomu u přehrady.Hloubka jezera u hráze je 7m. Původní koruna hráze (na snímku) je vysoká 9,5m od dolního dna a je zakryta oblým betonovým přelivem, který je dlouhý téměř 33m.

Na místní poměry monumentální stavba vypadala, že přežije věky. Avšak i u takové stavby umístěné v horském přostředí, je věk 79 let (lze použít i 80let) minimálně důvodem větší zdravotní prohlídky. Povodí Ohře, které má přehradu v péči, zjistilo, že betonový přeliv hráze má trhliny, voda zatéká pod plášť a mráz pod povrchem způsobil rozpadání betonu koruny. To znamenalo operaci.


Protože pro Povodí Ohře, jak nám řekl vedoucí pobočného závodu v České Lípě, je přehrada v Naději kultovní záležitostí, podařilo se zajistit nemalé finanční prostředky a zahájit radikální opravu hrází a prakticky celého "betonového" areálu.
Rekonstrukce a opravy začaly v červenci minulého roku a měly být ukončeny do poloviny prosince.

Z obrázků je vidět, že to byla "fachmanská" práce. S údivem zíráme na malé rypadlo, které na koruně hráze rozbíjí beton, ale nejnáročnější práce musely udělat lidské ruce s řemeslnou dokonalostí.


Bez těžké techniky se to ale neobešlo. Tyto bloky nového přelivu nejsou z betonu, ale ze žuly. Je to sochařská práce. Jeden má hmotnost asi sedm tun a na hráz jej musel dopravit z protějšího břehu pod hrází hodně silný autojeřáb. Jen příjezd takového monstra dolů od silničky nebyl jednoduchý.
Uložení bloků na horní i dolní hrázi muselo být přesné. Celá koruna obou hrází musela také být položená do kvalitního betonu.


Odborný název pro naše dětské koupalište pod hrází je vývar, je hluboký 1,5 metru, a je uzavřený nižší hrází. Tato nízká hráz byla celá rekonstruovaná. Dno "našeho" bazénu, které pamatujeme jako plné hrubých plochých balvanů o které jsme si odírali nohy, jsou vlastně v betonu založené kamenné dlaždice. Po dokončení je celé dno vyčištěné a opraveny jsou i betonové obrubníky kolem vývaru.


Původní cesta, která se dala sjíždět na kole, dostala od těžké techniky "na frak". Jinak to nešlo, podobně vypadal i brod potokem. Na druhém snímku již vidíme, že cesta byla opravená, je široká a pokud by se ještě vylepšila jemnějším štěrkem, bude to pěkná přístupová cesta do romantického údolí a k přehradě.

Jak bylo plánováno, bylo také vykonáno. Závěrečné práce byly ukončené v prosinci r.2017. Celý areál je uklizený a uvedený do lepšího, než původního stavu.
Ani není vidět, kolik práce bylo vykonáno, aby se z pohledu na toto dílo minulosti mohly dívat další generace lidí a dokonce zde opět užívat krásného prostředí a vodní relaxace.


Povodí Ohře již dříve zřídilo nad přehradou tento příjemný altán a vedle umístěnou informační tabuli. Můžeme jen doporučit každému návštěvníkovi, aby si přečetl dost podrobné informace o historii přehrady, ale i údaje, které s ní v tomto místě souvisejí, včetně dalších informací o okolních Lužických horách.

Závěrem můžeme jménem nás všech "rodáků" i návštěvníků-turistů poděkovat Povodí Ohře, že se takto o svůj, i náš klenot postarali. Vrátili jej opět do další doby jeho existence.


Přehrada v Naději je krásná bez ohledu na roční období.

Děkujeme autorům fotografií p.Josefu Pfeifferovi z Naděje, p. Zdeňkovi Procházkovi z Trávníku, p.Vítu Stanislavovi také z Trávníku a Povodí Ohře za několik použitých obrázků a informací z informačního panelu o přehradě v Naději.

Ohlédnutí za uplynulým rokem 2017.

23. ledna 2018 v 15:22 | Vít Stanislav |  AKCE SPOLKU

Obvykle se v našem Spolku Trávník a Naděje ohlížíme zpět vždy na výroční členské schůzi. Protože se však v roce 2017 událo dost zdařilých akcí, je dobré si je připomenout i za předpokladu, že příští schůze proběhne asi koncem letošního srpna.


První a velice hezkou činnost jsme v loňském roce spojili s Velikonocemi. Již podruhé jsme do penzionu U Naděje pozvali děti na Malování kraslic. Techniku malování kraslic předávala dětem paní Chalašová z Trávníku (Ullrichovi), dětem se to velmi líbilo. Malování bychom chtěli opět o Velikonocích zopakovat.

Mnoho let, kdy to začalo se přesně neví, je velikonoční nedělní odpoledne putováním "trávnicko-nadějských šohajů" s muzikou po chalupách v Trávníku a Naději. Zpočátku se tento klikatý, několika kilometrový pochod nazýval "Sedmnáct zastavení jara". Obešlo se i více jak 20 chalup. Rozsáhlé jádro tohoto pochodu tvořilo a tvoří mužská část členstva našeho Spolku.V minulosti, které většina říká "za mlada" se soutěžilo i o titul Krále Velikonoc.


Ve spolupráci s Osadním výborem jsme 30. dubna v areálu penzionu pálili čarodějnice. Jak je vidět, pálila se čarodějnice na hranici, ale hlavně se opalovaly čarodějné špekáčky.Doufáme, že se k čarodějnicím opět vrátíme.


16. června jsme s osadním výborem uspořádali country koncert s rodinnou skupinou Dinosaurů, kterou vede náš příznivec a kamarád Petr Němec. Hrají a zpívají s profesionální úrovní a jsme rádi, že se k nám častěji vrací.


Od jara do podzimu se většina našich členů spolku a jeho příznivců schází na společných oslavách důležitých, většinou rodinných událostí, které mají velmi dobrou společenskou úroveň.
Děje se tak nejen v areálu penzionu U Naděje, ale také na několika k tomu přizpůsobených místech u našich chalup.


Náš bohatý kuturní chalupářský život nemusíme našim členům a příznivcům představovat. Ti se stejně jako v loňském roce těší i na aktivity roku současného. Ale pro ty, kteří informace nemají uvádíme, že pánové, kteří hrají v tomto altánku k vlasní radosti i radosti těch ostatních, se nazývají TDO.
Trávnický Disharmonický Orchestr.
Pan Petr Němec je důležitým externím členem, který se ovšem obtížně přizpůsobuje stylu tohoto našeho spolkového tělesa.
Jak je z obrázku zřejmé, vychovávají si již své nástupce.

Náš Spolek také žije svojí sportovní aktivitou. Mezi turistické aktivity, kromě zmíněných "Sedmnácti zastavení jara", patří pravidelný "Pochod na Tolštejn", který se v minulosti také opravdu chodil, později nazývaný "Lužická 30".
V současnosti je to předsilvestrovský Pochod v kombinaci s autobusem po hraničním okruhu. Každoročně na Nový rok pořádáme, za značné členské i ne členské účasti, výstup na hrad Milštejn.
Obrázek je z jiné pravidelné turistiky, kterou nazýváme také Pochod, ale ta se děje v září. Zde se šel okruh Trávník-Kunratice-Mařenice-Trávník. Naše skupinová fotografie u sochy Josefa II. je dokladem, že jsme nevědomě přispěli k oslavám výročí 300 let od narození jeho matky, Marie Terezie.


V minulém roce jsme poprvé koncem srpna uspořádali Sousedské posezení (píšeme o tom ve Zpavodaji na jiném místě). Posezení patřilo k největším aktivitám, které jsme dosud pořádali společně s Osadním výborem. Byl to nejenom táborový oheň s dobrým občerstvením a s kapelou Dinosaurů, ale i přátelské posezení sousedů, kteří přišli i s dětmi, které si své hry hrály v areálu zahrady.

12. srpna se konala výroční členská schůze našeho spolku, které se zúčastnila delegace vedená starostou města Cvikova JUDr. Jaroslavem Švehlou. Schůze schválila zprávy o činnosti, plnění rozpočetu za uplynulý rok a návrh nového rozpočtu. Současně projednala řadu námětů, které bylo potřebné řešit ve spolupráci s městem Cvikovem. 21. září bylo řešení těchto námětů projednáno na společném jednání s p. starostou. Níže uvádíme jak se podařilo tyto náměty do současné doby řešit.


Obec dojednala se Správou silnic v N.Boru prořez nebezpečných větví na silnici Cvikov - Trávník.
Jasan na snímku měl ještě jedno spodní patro a silné větve, kde hrozilo jejich nenadálé odlomení a javory u Zámečku bylo třeba také prořezat.


Po našem upozornění na rozmáčenou zatáčku na cestě do dolního Trávníku, provedly SMC navezení a zaválcování kameniny, tím se cesta zpevnila. Následně se však zjistilo, že podmáčení cesty nezpůsobil tající sníh, ale porucha na hlavním vodovodním řadu, kterou odstranila až náročná oprava vodáků.

Dlouhodobě neodtékala voda přitékající z cesty od zámečku do škarpy u silnice. V zimě tato voda tekla a namrzala na silnici, vytvářel se tak velmi nebezpečný úsek. Na základě jednání s obcí provedla Správa silnic odstranění drnu z krajnice a pročištění škarpy až ke křižovatce.


Cesta do horního Trávníku je strmá, hrubě poškozená a z důvodů neudržovaných křovin i špatně osvětlená.
Proto jsme její obnovu, jako trvale vedenou obslužnou komunikaci zařadili do priorit oprav. Jde o nejkratší, dříve dokonce vyasfaltovanou komunikaci, jak říkáme - na kopec. Chtěli jsme vyslyšet "naříkání" z "kopce", že obcházení dnes nebezpečné cesty je zdlouhavé. Avšak respektujeme názor Města, že oprava by musela být celkově náročná jak technicky, tak finančně. Bohužel je také pravdou, že ti majitelé chalup, které cesta obsluhuje, opravu nepožadují a nestěžují si. Dokonce jezdí autem i po místech, která jsou nebezpečná. Proto jsme rozhodli, že na opravě zatím nebudeme trvat.
Děkujeme za ty, kteří tu strmou cestu absolvují jako chodci, že SMC provedly odstranění vzrostlých náletových křovin a cesta je alespoň lépe osvětlená.


Tak jak jsme se dohodli, provedly služby města (SMC) opravu silničky do Naděje až na konec Trávníku. Opravu provedly infrasetem, strojem, který drcený asfalt na díře ohřeje a pak je zaválcován. S koncem podzimu se to však dále do Naděje a do Hamru nedodělalo. Zatím to místy vypadá tak, jak je to na obrázku. Pan starosta nám přislíbil, že na jaře se bude pokračovat.

V pozadí je na obrázku nově instalovaná lampa, která osvětluje dříve temnou zatáčku silničky. Děkujeme.


Místo odbočky cesty od silnice do dolního Trávníku. Pan starosta se na místě seznámil s problémem bezpečného výjezdu vozidel z cesty na silnici a přislíbil, že po projednání se Správou silnic bude jimi provedena úprava vyvedení vody ze silnice mimo cestu a vyrovnání "schodu" na výjezdu asfaltem alespoň délky tři metry. Doufejme, že se to provede ještě před letní sezonou.

Závěrem můžeme konstatovat, že se podařilo většinu námětů realizovat a ty zbývající by se snad také do další výroční schůze měly stihnout.
Zdá se, že podzim minulého roku byl nejen pro Spolek příznivý, a k tomu můžeme dodat, že i nás co zde léta spolužijeme, potkala ta radost, že takové krásné hříbky rostly ještě v říjnu.


Náš spolkový rok jsme zakončili Svatomartinským posezením.Uskutečnili jsme jej opět ve spolupráci s Osadním výborem. Výborná pečená husa,knedlík a zelí byla "zlatým" hřebem večera.
V sále bylo k "prasknutí" , nejen pro tu husu na talíři, ale i pro muziku v duchu country, o kterou se starala "mateřská" kapela ve které působí Petr Němec pod názvem JIČÍNŠTÍ KANCI.
Ovšem s kalamitou na Zlínsku to nemá nic společného již podle jména.
Odpolednem i večerem vládla dobrá nálada.

Závěrem děkuji všem z Vás, kteří jste se podíleli, třeba i jen svojí účastí, na aktivitách, které jsem výše popsal. Přeji si, aby i v tomto roce 2018 se nám podařilo, společně s Osadním výborem, pokračovat v činnosti, která přispěje k tomu, že se budeme v Trávníku a Naději, i na Cvikovsku, cítit stále jako doma.

PaedDr. Vít Stanislav
předseda Spolku
Trávník a Naděje


Kam dál