SPOLKU Trávník a Naděje

Historie Cvikova

10. prosince 2011 v 17:47 | chajda |  HISTORIE

Město Cvikov (německy Zwickau in Böhmen) leží po obou stranách Boberského (Bobroveckého, Bobřího) potoka pod kopci Lužických hor, složených z pískovců a bazaltů. Název Boberský povstal skreslením z Webersbach (v místním dialektu Wobersbach) - Tkalcovský potok - podle tkalcoven, které ho lemovaly a jeho vodu používaly k praní svých výrobků.

Cvikov leží na staré obchodní cestě z Prahy přes Českou Lípu do Žitavy, kterou do formy silnice nechal upravit král Vratislav II. Cvikov byl založen kolem r. 1300 a patřil do panství pánů z Dubé. Od znaku pánů z Dubé je odvozen cvikovský městský znak - dvě zkřížené ostrve (primitivní žebříky ke slézání hradeb v boji). V r. 1346 se připomíná kamenný mostek přes potok. V r. 1391 byl Cvikov povýšen na město s právem trhovým a pivovárečným.

V r. 1910 mělo město přes 6000 obyvatel, což bylo asi nejvíce po celou dobu jeho existence. Dnes má i s připojenými obcemi kolem 4500 obyvatel. Ke Cvikovu patří obce Trávník, Naděje, Lindava, Svitava a Drnovec.

Po velkém rozkvětu panství za Zdislava Berky z Dubé a jeho dědice Zbyňka nastal na konci 16. století úpadek. Když roku 1608 zemřel Zbyňkův syn Václav, zůstaly po něm obrovské dluhy. Poručnicí jeho dětí byla ustanovena Václavova sestra Eliška, provdaná za Jana Novohradského z Kolovrat. Paní Eliška se ujala správy hned od počátku svědomitě a energicky. Kromě jiného hned první rok (17. ledna 1613) vydala poddanský řád pro panství zákupské. Půdu měli poddaní vlastně v pronájmu od majitele panství, tudíž z ní museli platit, a to ve formě peněz, naturálií nebo roboty. I měšťané mívali vedle řemesla či obchodu od vrchnosti pronajatou půdu. Zvláštním článkem řádu povolovala vrchnost na radnicích v Zákupech a Cvikově prodávat kořalku, ovšem kromě nedělí a svátků. Pivo se kromě městeček mohlo prodávat také na rychtách a v řádných hospodách. Naopak sůl se směla prodávat pouze v Zákupech a Cvikově. Dva články řádu se týkaly také požární ochrany. Každé čtyři týdny měl rychtář a dva obecní starší kontrolovat komíny. Nedostatky musel majitel odstranit do čtrnácti dnů. Pro případ požáru byly předem nařízeny činnosti, které měl každý bez dalších rozkazů vykonávat. Bohatší poddaní museli mít u svého obydlí dva žebříky, chudší žebřík a motyku.

Významnou budovou je bývalá radnice na náměstí s červenou věží (původně vyšší věž byla po částečném zřícení v r. 1919 snížena na dnešní úroveň). Uprostřed náměstí stál špalíček - t.zv. Panský dům, který nechala velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská postavit v roce 1739 pro správu panství. Od r. 1850 zde byl okrskový soud. Dům byl zbourán už za druhé světové války. Na náměstí stál od r. 1948 první Stalinův pomník v Čechách (autor Jan Komárek), později nahrazený sochou rudoarmějce, dnes již rovněž zrušenou.

Kostel sv. Alžběty má tři barevná skleněná okna a je u silnice směrem na Sloup. Byl vystaven v letech 1553 - 58 snad italským stavitelem Nervim (podle jiného pramenu Benediktem Ferrim) a vysvěcen 18. listopadu 1559 pražským arcibiskupem Breierem. První mši sloužil páter Julius z kláštera v Oybíně na Štědrý den r. 1559. Věž kostela byla přistavena z materiálu, těženého v letech 1578 - 80 na Dutém kameni u Drnovce. Varhany byl pořízeny v r. 1596 a postavil je pražský varhanář Albrecht Rudner. Obnoveny byly v r. 1903. Velkou monstranci věnoval kostelu 27. května 1600 Berka z Dubé. V roce 1726 byl kostel přestavěn do barokního slohu a v r. 1867 byl kostel renovován. V kostele je pozdně gotický Kristův hrob z r. 1567 a oltář sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Kostel byl původně krytý dřevěnými šindeli, od r. 1867 měl střechu břidlicovou. Ta byla letos nahrazena moderní lehkou střešní krytinou. Zděná sousední fara pochází z r. 1684. U kostela je částečně zachovaná stará hřbitovní zeď s vestavěnými náhrobními kameny. U kostela je i morový sloup z r. 1695 (památka na oběti dvou morových epidemií a sice v letech 1598 - 1607 a znovu v r. 1680), který byl původně umístěn na náměstí. Na jeho sloupcích jsou sošky sv. Václava, Jana Evangelisty a sv. Šebastiána. Jeden z oltářů je zasvěcen sv. Valentinovi a ve Cvikově se proto pořádala i Valentýnská pouť (14. února). Další pouť se konala na sv. Vavřince (10. srpna). Okolo kostela se rozkládá zelený park, vytvořený ze starého hřbitova. Nový hřbitov u silnice na Sloup byl zřízen v r. 1890. Ke Cvikovu farně patřily obce Drnovec (Kleingrün), Svor (Röhrsdorf), Rousínov (Morgenthau) a Trávník (Glasert). Hřbitovy mají tyto obce vlastní.

Na pozemku domu čp. 170 se nachází starý kříž - Mordkreuz, který se stavěl na místě, kde došlo k vraždě.

Za třicetileté války r. 1634 část Cvikova vyhořela. Vyhořelá radnice byla obnovena až v r. 1671. Cvikov byl postižen i dalšími požáry. V r. 1804 vyhořelo 23 domů. Ještě větší požár byl 31. července 1820, kdy vyhořelo 65 domů včetně radnice. Tento požár vznikl v čp. 124 ve dnešní Nerudově ulici. Pomáhalo 30 hasičských stříkaček včetně hasičského sboru ze Žitavy, který cestu ujel za 3 hodiny (na památku jejich pomoci se ulice, kterou přijeli, jmenuje Žitavská).

První škola ve Cvikově vznikla v r. 1572. Prvním učitelem byl Johann Wessendorf z Liberce. Od r. 1856 složila jako škola dnešní budova městského úřadu na náměstí. Dnešní škola ve Cvikově byla postavena v r. 1907. Cvikov měl kromě obecné i měšťanskou školu a od r. 1889 řemeslnickou školu (včetně tkalcovského oboru).

První městský vodovod postavil purkmistr Strohbauer někdy kolem r. 1695 - vodovod napájel 7 veřejných kašen. V r. 1898 vznikl nový vodovod s rozvodem do domů.

Od r. 1835 měl Cvikov vlastní nemocnici. V r. 1910 vznikla dětská léčebna pod kopcem Kalvárie, která byla po vzniku ČSR značně rozšířena (byla to česká bašta v převážně německém Cvikově).

Při soutoku Svorského a Boberského potoka v Martinově údolí zřídil v r. 1834 Leopold Martin (podle něj se údolí jmenuje) léčebné lázně s rašelinovými a sirnými koupelemi, vodní kůrou a parními lázněmi. Plicní léčebna, která je v provozu dodnes, zde byla vybudována v r. 1933 (včetně vanových a slatinných lázní).

Německý tělocvičný spolek Turnverein byl aktivní od r. 1862 (z té doby pochází dnešní sokolovna na rohu ulic Komenského a Tyršovy). Dne 19. 11. 1911 se ve Cvikově konala slavnost na paměť pánů z Dubé (průvody v historických krojích, rytířské turnaje, alegorické vozy a p.).

V období první republiky nebyl ve Cvikově český fotbalový klub, ale někteří čeští sportovci fotbal hráli v německých klubech. Fotbal zde byl velmi populární a není divu, že zde bylo několik hřišť. Po válce se zakládající schůze českého klubu FC Cvikov konala 21. srpna 1945 v hotelu "Zlatý lev". SK Cvikov převzal hřiště po německém AFC (dnešní hřiště Jiskra).

Právovárečné právo obdrželo 72 cvikovských pivovarníků v r. 1560. Cvikovský pivovar z r. 1867 měl roční výstav až 18 000 hl piva a stavěn prý byl na maximální kapacitu až 27 000 hl. Poprvé byl modernizován v r. 1909 a znovu po druhé světové válce. Zrušen byl po r. 1962, po určitou dobu sloužily jeho sklepy pro pěstování žampionů.

Ve Cvikově byly tkalcovny na bavlnu a len (na počátku dvacátého století to byli majitelé Niessner, Wenzel, Vonach, Liebisch, Riegert, Pilz), bělírny a barvírny (majitelé Neumann, Kiesewetter, Wünsche), továrna na hořčici, čtyři mlýny, pila, tiskárna a 3 cihelny.

Cvikovsko je dějištěm románu z období okupace a osvobození Proměněná zem, autorů Krause a Pecháčka. V knize je zmíněno i místní partyzánské hnutí, kupodivu německé!

Za války se v textilkách se vyráběly mj. i padáky. Místní obyvatelstvo byl převážně německé a proto po porážce nacistů proběhl v l. 1945 - 1946 jeho odsun do spojeneckými armádami obsazeného Západního i Východního Německa. První transport prý byl vypraven už 18. června 1945.

Po válce vznikla ve Cvikově velká textilka Severka, kde se vyrábělo převážně dětské oblečení, byla zde i výroba nábytku Interiér a továrna na tiskařské stroje Adast. Po privatizaci a otevření se dovozu v devadesátých letech dvacátého století Severka prakticky zanikla, Adast byl zprivatizován a do r. 2001 (kdy se dostal do konkurzu) působil pod značkou Grafostroj (dnes Morton Trade). Dnes jsou ve Cvikově mj. sklady skláren, výroba skleníků (v Rousínově), sklářské provozovny (včetně výroby vitráží), velká sklárna Ajeto v Lindavě, tři autopravny a benzinová pumpa.

Před válkou byla ve Cvikově řada hotelů a restaurací - U zlatých lvů (na náměstí - dnes zbořený), Sonne (dnešní hostinec u Slunce), Reichshof (po válce přejmenovaný na Stalingrad, dnes obnovený jako kulturní dům Sever), Hirsch a Deutsches Haus.

Na počátku dvacátého století byl Cvikov východiskem turistiky do Lužických hor, kde tehdy byl možný volný přechod do Německa. Tato možnost byla v devadesátých letech obnovena podle smlouvy o malém pohraničním styku mezi ČR a SRN. Dnes je přechod bezproblémový, protože jak ČR, tak Německo patří do tzv. Schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Z oblasti turistiky patří za zmínku chodník pro pěší a kolaře, který byl v r. 2010 vybudován mezi Cvikovem a Svorem.

Cvikov má rozsáhlý lesní revír. Státní hájovna byla v Martinově údolí. V přilehlých rybnících se pěstovali kapři a v Bobřím potoce byli běžní pstruzi.

V kronikách jsou zaznamenány dvě povodně v r. 1689. V lednu 1700 byly strženy hlavní kamenné mosty. Série záplav pak nastala v létech 1850, 1887, 1891. Stav vody při povodni v r. 1897 je vyznačen na některých budovách u potoka (např. v Rousínově). Ve dvacátém století se uvádí povodeň v r. 1920. V srpnu r. 2010 došlo k bleskové povodni s katastrofickými následky od Rousínova po Svitavu, došlo k poškození řady mostů, opěrných zdí potoka a s potokem sousedících komunikací. Jeden člověk v Lindavě se přitom utopil. Škody přesáhly 50 mil. korun a jsou posupně opravovány (včetně vybudování nových mostů). Jako součást preventivních opatření byl ve Cvikově a připojených obcích zřízen pro varování místní rozhlas, dálkově pomocí rádiového signálu ovládaný z městského úřadu ve Cvikově.

Ve Cvikově je služebna Policie ČR a také je zde zřízena Městská policie.

Nad Cvikovem je Zelený vrch, vysoký 586 m, na kterém se těžil pískovec. Směrem na Trávník byla na svahu Zeleného vrchu výletní restaurace Schillerka, ze které se zachovala jen část vyhlídkové terasy na pískovcovém výběžku. Dnes je po svahu Zeleného vrchu zřízena naučná stezka. Na místě zmíněné restaurace je zřízené odpočívadlo a na něm je rytá deska s označením míst či kopců, které jsou z vyhlídky vidět.

Před Zeleným vrchem leží kopec Kalvárie (Křížový vrch - 437 m), kde se těžil bazalt a kde byla křížová cesta s kaplí, založená v r. 1728. Kolem r. 1737 zde žil poustevník. Dnešní zděná kaple pochází z r. 1845. Křížová cesta byla osázena v r. 1883 lipami. Cesta byla obnovena v r. 1900 a opětně v devadesátých letech 20. století.

Ve Cvikově se pořádaly pašijové hry, údajně až se 600 účinkujícími (poprvé v r, 1729). Na cvikovském náměstí byl 4 jeviště, kde se postupně hrálo a po odsouzení Ježíše Pilátem šlo procesí ze Cvikova na Kalvárii, kde se sehrálo vlastní ukřižování. Na přilehlých skalách bylo slavnostně dne 14. 10. 1923 upevněno přes 100 bronzových plaket na paměť padlých z první světové války. Na svahu Zeleného vrchu se nacházel i přírodní amfiteátr, kde se ještě za první republiky pořádaly koncerty a ochotnická divadelní představení. Nad Drnovcem byla druhá výletní restaurace Švýcárna. Na severním svahu Zeleného vrchu jsou mohutné pískovcové skály (Uhlířská skála).

Cvikovem vedla od r. 1843 státní silnice přes Jablonné v Podještědí (Deutsch Gabel) do Liberce (Reichenberg), která je nyní přeložena a obchází město. Přes Trávník (Glasert) vede okresní silnice, která pokračovala přes hranice do Německa. Další okresní silnice vedly přes Sloup (Bürgstein) do České Lípy (Böhmisch-Leipa) a přes Lindavu (Lindenau) do Zákup (Reichstadt).

Poštovní úřad ve Cvikově byl od r. 1861 vybaven telegrafem a od r. 1893 telefonní ústřednou.

Železnice Svor - Cvikov byla postavena v r. 1886. Pro velké stoupání vedla trať velkým obloukem. Cvikovské nádraží bylo ve výšce 356 m n.m. a trať ze Svoru překonávala na vzdálenosti 4,5 km výšku 92 m. Další úsek železnice ze Cvikova do Jablonného byl uveden do provozu 7. října 1905. Trať byla zrušena při přestavbě silnice Nový Bor - Svor (osobní doprava skončila 28. května 1973 a koleje byly sneseny v r. 1977). Objem dopravy je patrný z ročních údajů v r. 1918 - přepraveno bylo přes 46 tis. osob, naloženo bylo 166 tis tun a vyloženo 637 tis. tun nákladů.

V dubnu r. 1680 byla na Zeleném vrchu potlačena regimentem hraběte Piccolominiho selská vzpoura proti Juliu Františkovi, hraběti ze Zákup. Odehrála se zde i jiná selská vzpoura v r. 1758 proti hraběnce Magdaleně Kolowratové, provdané za knížete von Sachsen-Lauenburg. Poražení sedláci museli pak ve Cvikově složit nový slib poddanosti. V r. 1775 došlo k dalšímu selskému povstání, kterého se zúčastnili i cvikovští sedláci. Následně byli odsouzeni "ke zmrskání a čtyřtýdennímu vězení".

V letech 1770 až 1773 panoval pro neúrodu hladomor. Jen v r. 1771 zemřelo 234 osob.

Bouře v r. 1848 se projevily ve Cvikově tím, že se všichni vrhli na panský les na Zeleném vrchu a dělali si tam dříví. Následně povolal cvikovský rychtář Zimmermann vojsko, které se ve městě utábořilo a zjednalo pořádek.

Za t.zv. slezských válek v letech 1745 - 1763 byl Cvikov několikrát postižen průchodem nebo i utábořením vojsk. V r. 1778 (prusko-rakouské války o bavorské dědictví) byl Zelený vrch obsazen rakouským vojskem, ale Prusové ho vytlačili k Jablonnému. Pruští husaři generála Bellinga vyplundrovali přitom i Cvikov.

Následně pobývala v okolí armáda pruského prince Heinricha a jak vzpomínal kronikář "noc byla osvětlována stovkami táborových ohňů". Cvikov nebyl ušetřen ani za napoleonských válek. V r. 1809 prošel městem dobrovolnický pluk hraběte von Braunschweig. V r. 1813 se mezi květnem až zářím odehrály v okolí četné šarvátky stran soupeřících v napoleonských válkách. Napoleonův štáb včetně Napoleona v té době strávil jeden večer v Jablonném v Podještědí. Také v r. 1866 prošlo Cvikovem pruské vojsko ve válce s Rakouskem, která vyvrcholila bitvou u Sadské.

V letech 1916 až 1918 sloužil Cvikov jako místo pro rekonvalescenci zraněných rakouských vojáků z první světové války.

Do rakouské armády narukovalo v první světové válce celkem 1135 mužů, ze kterých 143 padlo a 710 bylo zraněno.

V r. 1923 vyhráli volby ve Cvikově komunisté, kteří získali 1428 hlasů. V r. 1938 už dostali henleinovci 2426 hlasů, komunisté 421 a sociální demokraté 121 hlasů. Ze Cvikova pocházel předválečný komunistický senátor Karl Kreibich, který se za války účastnil práce našeho exilu v Londýně. Kreibich zemřel v nemilosti komunistů v r. 1966.

V r. 1938 probíhaly v okolí Cvikova opevňovací práce. Řada bunkrů - řopíků - je v lesích kolem Cvikova k nalezení dosud.

Po zabrání českého pohraničí v r. 1938 v důsledku nechvalně známé Mnichovské dohody patřil Cvikov do Velkoněmecké říše. Dne 6. 10. 1938 navštívil Cvikovsko, už odtržené od Československa, Adolf Hitler. Projel i Cvikovem, zachovala se fotografie, na které je ještě vidět i budova Špalíčku. Nadšenými sudeťáky byl donucen, aby vystoupil u Mařenic ze svého automobilu, vylezl na bunkr u silnice na Juliovku a krátce si zařečnil.

V posledních letech byl renovován bývalý hotel Sever a slavnostně v listopadu 2011 otevřen jako kulturní dům s divadelním sálem a klubovními místnostmi. Náklad kolem 60 miliónů korun byl z velké části uhrazen z evropských fondů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka Karas | E-mail | 12. prosince 2011 v 14:57 | Reagovat

Pisatel se mylně domnívá,že ve znaku Cvikova jsou zkřížené větve
http://e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2007120003

2 autor | 12. prosince 2011 v 15:19 | Reagovat

Mea culpa! Ostrve to jsou na lezení při dobývání hradeb (ale ... dělaly se z větví!)

3 autor | 12. prosince 2011 v 20:21 | Reagovat

Po zhroucení Rakousko-Uherska a vzniku ČSR v říjnu 1918 byly v pohraničí činěny pokusy o odtržení a vytvoření německého regiónu. Tyto pokusy byl ukončeny příchodem československého vojska, které například do Cvikova přišlo 27. prosince 1918. V červnu 1919 se konaly první volby.

4 Jirka Karas | 13. prosince 2011 v 9:52 | Reagovat

[2]:  Ostrve tvoří sukovitý kmen s pahýly po osekaných větvích. Ten sloužil jako jednoduchá forma žebříku při zlézání nepřátelských hradeb.Čili žádná větev.
                                                               zdraví Karas.

5 autor | 23. ledna 2012 v 20:10 | Reagovat

ostrve opraveny

6 gustav | Web | 18. června 2015 v 22:26 | Reagovat

pujcka bez registru do 3500 O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama