SPOLKU Trávník a Naděje

Historie Trávníka

16. prosince 2011 v 16:36 | chajda |  HISTORIE

V kronikách je poprvé obec uváděna v r. 1391 pod jménem Kratzhart. Patřila tehdy do panství pánů z Dubé. Později se jméno obce změnilo na Glasert. Jde o zřejmý náznak sklářské činnosti. Řada zachovaných lidových domků má ovšem jasné tkalcovské uspořádání se zadním oknem pro stav v rohu.

Obec leží na jižním okraji Trávnického vrchu (568 m n.m.) ve vzdálenosti 3,5 km od Cvikova.

V r. 1754 je obec Glasert uváděna s 45 domy včetně mlýna. Nejvíc obyvatel měla obec v r. 1870 - 467. V r. 1939 je uváděno v obci asi 300 obyvatel a to německé národnosti. Na počátku minulého století měla obec 83 domů (v období od odsunu německého obyvatelstva po r. 1945 bylo cca 25 domů zlikvidováno). V rámci rušení německých názvů po 2. sv. válce prý byl navržen název Sklenařice, protože ale takový název už v Čechách byl, je obec od té doby vedena jako Trávník.

První starostou po r. 1945 byl Karel Zeman, v r. 1948 byl starostou p. Pokorný. Po r. 1950 byla starostkou obce, spojené s osadou Naděje, paní Anna Musilová. V r. 1954 byl starostou zvolen Jaroslav Mládek st. V r. 1957 dostala obec filmový promítací přístroj, takže se vždy ve čtvrtek promítalo v místní hospodě. Od r. 1960 je obec připojena ke Cvikovu.

Protože obec měla zřejmě jen německé obyvatelstvo, bylo pochopitelně po druhé světové válce odsunuto. Ve vlně nových osídlenců se do obce přistěhovaly celé rodiny, takže v mnoha domech se vyskytovalo stejné jméno (Jandákovi, Pokorní, Libichovi, Exnerovi a d.). Záznamy ukazují, že sem noví obyvatelé přicházeli hlavně z okresů Ledeč nad Sázavou, Chotěboř a Mladá Boleslav. Vedle trvalých novoosídlenců se z obce stávalo rekreační chalupářské středisko hlavně pro rekreanty z Prahy. Mezi nimi je možno uvést jako první usedlíky brzo po odsunu Němců např. rodiny Krechlerů, Moravců, Drbohlavů a Cmíralů. Do doosídlení patřila i akce, kdy řadu domů v Trávníku a Naději získala řada umělců z Prahy (hudebníci, sochaři, malíři ...).

Předválečné a válečné období na Cvikovsku je popisováno v románu autorů Krause a Pecháčka - Proměněná zem. Poměrně málo známou knihu je možno si zapůjčit v městské knihovně ve Cvikově nebo v Praze.

Počet trvalých obyvatel z řad osídlenců postupně klesal (většinou se stěhovali do nových bytovek ve Cvikově a své chalupy odprodávali rekreantům), takže někdy v šedesátých letech minulého století patřil Trávník převážně rekreantům - chalupářům, většinou z Prahy. Proto v těch dobách sem jezdila tak zvaná rekreačka. Na vysvětlení - za tehdejšího režimu se politice kromě členů Komunistické strany věnoval málokdo, ale režim dost podporoval mimopracovní zájmovou činnost. Tak si chalupáři utvořili Družstvo zahrádkářů, ovšem jedinou jejich aktivitou byl pravidelný pronájem nejdříve nákladního auta s plachtou a lavicemi, později pak autobusu, který v sobotu (a od r. 1968 už v pátek) odpoledne naložil zájemce e budovy Elektrických podniků v Praze 7, projel od Cvikova až na Krompach a všude vysazoval naše chalupáře. Šofér pak v Krompachu zaparkoval autobus, měl tam k dispozici ubytování a v neděli odpoledne zase chalupáře odvezl do Prahy. Organizaci obětavě zajišťovali pánové Hnitka a Řežábek, kteří již řadu let nejsou mezi námi.

Mnozí pražští chalupáři si nyní Trávník vybrali za trvalé bydliště a byty v Praze přepustili svým mladým.

Silnice od Cvikova byla postavena v letech 1851-52 a vedla až do německého Waltersdorfu. V r. 1860 byla vybudována i odbočka do Naděje. Někdy v r. 1962 byla původní šotolinová silnice poprvé vyasfaltována.

Severovýchodní výběžek Trávnického vrchu (568 m n.m.) se jmenuje Knesplův kopec (viz další odstavec). Je zalesněn (v r. 1922 prý byl těžce postižen bekyní mniškou - to je škodlivá noční můra - její housenky způsobují kalamitní holožíry lesů). Lesy kolem Trávníka jsou v historii uváděny jako smíšené - smrky, borovice, jedle, modříny, buky, břízy, javory, jilmy a jasany. Lesy byly vždy plné zvěře. Na ochranu pole před zvěří vybudoval na severním okraji obce na svahu Trávnického vrchu sedlák Knespel (žil v domě čp. 13 - býval i starostou) kamennou zeď dlouhou 380 m, vysokou 1,2 m a širokou 0,8 m (zeď je dnes zcela pobořená). V nejvyšším bodě byla ve zdi mezera, nazývaná Knesplovou branou. Z tohoto místa je nádherný rozhled, zvláště při zapadajícím slunci. Na jihozápadě vidíme kostel ve Cvikově a na severovýchodě Janské kameny a Hvozd. Na tomto místě byl zřízen v r. 1862 dřevěný kříž (druhý takový kříž byl u místní kaple u silnice do Mařenic). Kříž na Knesplovce byl v r. 2006 na náklady MÚ Cvikov opraven. Jeden z našich chalupářů sem umístil vloni lavičku, vydlabanou z kmene stromu.

Před válkou byly lesy evidentně v menším rozsahu než dnes (dá se to dohledat i na vojenských, dnes již odtajněných, leteckých fotografiích krajiny z padesátých let). Dokládají to i obranné vojenské bunkry z r. 1938 (řopíky), které nacházíme směrem k přehradě zcela obrostlé lesem. Stavěny byly tak, aby se vzájemně ve trojicích kryly palbou, pochopitelně to tedy tehdy muselo být v otevřeném terénu.

V r. 1908 byl v Trávníku vybudován spádový vodovod, je rozveden i směrem k Naději a končí u tamější kapličky. Po vykácení vysokého lesa nad prameništěm na svahu Trávnického vrchu na začátku 80. let 20. století se začal v letních měsících projevovat nedostatek vody a voda byla v létě dovážena v cisternách ze Cvikova. Protože v té době prováděný průzkum vodních zdrojů v souvislosti s tehdejší těžbou uranu kolem Hamru objevil silný zdroj u silnice do Naděje, bylo v r. 1991 provedeno napojení tohoto nového zdroje přes elektrické čerpadlo na původní vodovodní rozvod.

Ozdobou obce je vila, nazývaná Zámeček, vybudovaná obchodním radou Fr. Schierem v r. 1914 s výraznou věží a krásnou zahradou i s bazénem. Majitel byl velkoobchodník s vínem a v Praze mu patřil dům v Pařížské ulici na pravém rohu do Staroměstského náměstí. Majitel údajně utekl před druhou světovou válkou do USA (Pozn.: Podle jiného pramene žil i za války v Trávníku.) a z budovy byl během války vojenský lazaret. Po r. 1948 budova sloužila jako ubytovna zaměstnanců a učňů pro cvikovskou továrnu Adast. Správcovou a současně kuchařku v Zámečku dělala pí Musilová (bydlela na kopci v Trávníku v domě, který v šedesátých letech vyhořel). Zahrada byla v té době ještě udržovaná, včetně záhonů růží a dalších kytiček. V provozu byl i bazén na koupání a malý bazének před budovou, kde stříkal vodotrysk a plavaly červené rybky. V létě se pokoje pronajímaly letním hostům a prý tu jedno léto byla i herečka Irena Kačírková. Po odstěhování učňů se Zámeček používal jako rekreační zařízení pro školy (v létě zde bývaly letní tábory pro děti, jak se dnes říká, z nepřizpůsobivých rodin). To byly ještě zlaté časy, děti byly sice hlučné, ale celkem přizpůsobivé, dokonce i zdravily kolemjdoucí. Ke konci osmdesátých let Zámeček patřil okresu Nový Bor a měl z něj být vytvořen rehabilitační ústav. Byl renovován, zřizovaly se tam vany, sprchy, masážní stoly, ale tento záměr nebyl nikdy dotažen do konce. Po ukončení funkce ubytovnyzahrada značně zpustla. Pak byl Zámeček privatizován a řadu let sloužil jako penzion s restaurací. Dnes už restaurační služby neposkytuje a v Trávníku zůstala jediná restaurace v bývalé škole (dnešní Penzión U Naděje).

Obec má u silnice k Mařenicím kapli sv. Rodiny z r. 1802 (dnes je kaple nazývána sv. Jana Křtitele). Původní zvon o váze 42 kg, pojmenovaný po sv. Prokopu a pocházející z r. 1847, byl zrekvírován za první světové války na zbrojní výrobu. Na nový zvon se farníci z Trávníka složili a zvon byl obnoven v r. 1921, ovšem i ten vzal za své za 2. světové války. V nedávné době byla kaple opravena a obvykle se v ní dvakrát v létě konají i bohoslužby. Kdysi bývala obecní zvonička u domu čp. 21 (tento dům dnes již neexistuje).

Obec měla za starých času i své hasiče a domeček pro hasičskou stříkačku, postavenou na svahu Trávnického kopce v r. 1886 (umístění stříkačky zrušeno někdy v padesátých letech, nyní je domeček v soukromém majetku). Po druhé světové válce byl v Trávníku Spolek dobrovolných hasičů, z jehož evidenční knihy jsem čerpal řadu informací o poválečných osídlencích.

První školu založil Johann Pech v r. 1784 ve svém vlastním domě čp. 37. Nová školní budova byla postavena v r. 1793 (je to dům čp. 64 za kapličkou). Od r. 1876 byla škola dvoutřídní. Nová škola u cesty do Naděje (společná pro Trávník i Naději) byla vystavena v letech 1878 - 79. Někteří dnešní chalupářští důchodci vzpomínají, že do této školy v poválečných letech chodili (aby jako Pražáci mohli být několik měsíců na zdravém vzduchu). Učil tam tehdy řídicí učitel Ladýř a budova v létě sloužila i jako družina pro děti místních zemědělců. Jako poslední tam na sklonku šedesátých let učila naše spoluobčanka paní učitelka Milena Macková. Pak byla škola zrušena a děti od té doby dojížděly do Cvikova.

Z budovy se stalo rekreační středisko Vodohospodářské správy z Litoměřic. Od r. 1992 je zde penzión U Naděje s restaurací, která je několikrát do týdne srazištěm našich chalupářů (přes zimu je samozřejmě účast slabší)..¨

Někdy v té době fungovala i mateřská školka v chalupě čp. 87 a v létě byl v škole žňový útulek pro děti.

Hřbitov je z r. 1890. Prvním zde pochovaným byl tříletý Emil Bubák, pochovaný 26. prosince 1890. Do té doby se pochovávalo ve Cvikově. Po válce a odsunu místních Němců některé hroby zanikly nebo byly využity dosídlenci. Pochováno je tam i několik chalupářů. V posledních letech se na hřbitově zastavují poslední žijící němečtí vysídlenci, když se jednou za rok přijedou podívat do rodného kraje.

V domě čp. 67 se od r. 1899 vyráběly cementové výrobky (schody, náhrobní kameny, stájové žlaby a p.). V obci byla i sklárna a to v blízkosti domu čp. 57.

Na konci obce u silnice ke Cvikovu (na výjezdu cesty z horní části Trávníka) je Mariánský sloup z r. 1761, zřízený J. Knoblochem. Byl obnoven v r. 2005, ale někdy o vánocích 2008 opět sošku Panny Marie někdo ukradl. V zatáčkách směrem ke Cvikovu jsou u silnice další dva kříže.

Za prusko-rakouských válek prošla 1. srpna 1778 Trávníkem pruská armáda v počtu asi 25 tisíc vojáků pod vedením prince Heinricha. Na Kostelním vršku jižně od Trávníka měli tehdy ležení. Dne 4. srpna 1778 projel Trávníkem i trén tohoto vojska s 300 vozy. I za prusko-rakouské války v r. 1866 prošly Trávníkem pruské průzkumné jednotky, které 4. července 1866 rekvírovaly potraviny pro tábor vojska u Mařenic. To muselo být pěkné nadělení.

V r. 1771 byla obzvláště krutá zima, v lesích a polích zahynulo mnoho zvěře, obilí vymrzlo a následně v Trávníku zemřelo asi 50 lidí hladem

Za první světové války bylo z Trávníka odvedeno do rakouské armády 73 mužů, 12 jich padlo. Tehdy byla veliká bída a kronikář uvádí, že bylo možno nakoupit na osobu a na týden jen půlku chleba, půl kila mouky a 8 deka masa. Na měsíc bylo vydáváno 3/4 kg cukru. Lidé byli tehdy značně podvyživení.

Před válkou byly v Trávníku hospody dvě - obě u hlavní silnice - jedna v čp. 1 , který nesl název Schier Gasthaus (což by nasvědčovalo, že patřil rodině majitele Zámečku) a druhá na dnešní "otočce". Ta na otočce (jmenovala se Dünnebier Gaststette - český název v období po 2. sv. válce se mi nepodařilo zjistit) zanikla během padesátých let minulého století a nezbyla po ni ani stopa. Po válce zde byl několik let hostinským řezník p. Rada a pak p. Tyšlar.

V budově čp. 1 byl po válce zřízen kulturní dům s knihovnou. Budova patřila tehdejší JEDNOTĚ. Na konci padesátých let byl zde v přízemí zřízen nový hostinec a v prvním patře byl hojně využíván taneční sál. Do hostince docházeli místní štamgasti a v létě byl hostinec plný rekreantů. Někdy po r. 1980 také zanikl. Z budovy byla pak výrobní strojírenská provozovna družstva invalidů INVA. Od r. 1997 v ní byl sklářský provoz fy Bohemia, subdodavatele skleněných dílů pro automobilový průmysl. Tato provozovna byla zrušena v r. 2009 a nyní je zde truhlářská provozovna "Pepa Šikula".

V budově čp. 25 byla prodejna ("konzum"), která také patřila JEDNOTĚ. Někdy po r. 1970 byl konzum zrušen a budova prodána. Pak byla vesnice zásobována jen z pojízdné prodejny. Tato služba byla v posledních letech obnovena (třikrát za týden do Trávníku zajížděla pojízdná pekařská prodejna, ale v r. 2011 i toto zaniklo). A tak se za nákupy musí do Cvikova, případně do marketů v Novém Boru. Očekáváme, že v r. 2012 bude otevřena samoobslužný Pennymarket ve Cvikově u autobusového nádraží, kde již běží výstavba.

Před 2. světovou válkou měl Trávník asi 63 ha polí, kde se pěstovalo hlavně žito, oves, brambory a zelí. Ještě v šedesátých letech zde hospodařil Státní statek Cvikov (zprivatizovaný a pak zaniklý na začátku devadesátých let) a byly zde lány obilí, kukuřice a brambor.

Pole na jižním okraji Trávníka se změnila kolem r. 2000 na pastviny, kde se na volné ploše chová skot, v prvních letech i přes zimu. Nyní je stádo na zimu sváženo do Kunratic, kde je kravín a krávy se zde mohou na konci zimy snáze telit než na zasněžených pastvinách v Trávníku.

Na jih od Trávníka je Zelený vrch (585 m), na jeho východním svahu existovaly dvě vyhlídkové restaurace (Friedrich-Schiller-Warte a Švýcarský dům). Severnější Friedrich-Schiller-Warte byla vybudována v r. 1894 cvikovským spolkem turistů. V r. 1905 (9. 7. 1905) byla do skály zasazena železná pamětní deska na počest německého básníka a dramatika Friedricha Schillera a restaurace byla pojmenována jeho jménem (do té doby měla název U uhlířské skály). Po druhé světové válce objekt zanikl. Nyní vede kolem Zeleného vrchu naučná stezka a na místě bývalé Schillerky je odpočívadlo s informační tabulí.

V květnu 2010 (24.5.) postihla Trávník velká vichřice, která vyvrátila přímo v Trávníku na zahradách desítky stromů (ovšem v lesích třeba za trávnickým hřbitovem nebo od Milštejna po Novou Huť to bylo tisíce stromů). Naštěstí nedošlo téměř k žádným škodám na domech a chalupách. Poškozena byla i místní trafostanice a dva dni se čekalo na obnovení dodávky elektřiny. Okolí Trávníka patřilo k nejvíce postiženým, což dokladovalo i to, že televize NOVA a Prima k nám druhý den poslaly své reportážní štáby a rozhovory s několika našimi chalupáři byly ten večer v televizních zprávách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec | Web | 13. ledna 2012 v 3:29 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama