SPOLKU Trávník a Naděje

Leden 2014

PO SEDMDESÁTI PĚTI LETECH

27. ledna 2014 v 19:12 | stani-chajda |  HISTORIE
V prosinci 2013 jsme ve Zpravodaji uveřejnili článek vzpomínající vybudování opevnění tehdejšího Československa proti hrozbě útoku nacistického Německa v období kolem roku 1938. Zaměřili jsme se na lehké opevnění typu ŘOP, již tehdy přezdívané na "řopíky".
Tato opevnění tvoří na linii přehrada - Hamr - Mařenice dva souběžné sledy. Do mobilizace v r.1938 bylo postaveno jen v úseku Nová Huť - Heřmanice 101 bunkrů. Popsali jsme jejich výstavbu, uspořádání a taktický význam v obraně severní části ČSR.


Uvedli jsme také, že příští článek zaměříme na to, jak tato opevnění po 75 letech v současnosti vypadají, a také do nich nahlédneme. Tuto "exkurzi" jsme provedli do čtyř nejbližších bunkrů a přidali jsme ještě jeden na hřebenu mezi Nadějí a nad bývalou pilou v Hamru (č.5).
Pokud neznáte cestu k některým z nich, můžete se spolehnout na vyhledávání podle turistické mapy (námi použité http://www.mapy.cz/#) , kde jsou jejich polohy dost přesně zakresleny a mapa umožňuje i získání údajů GPS.

bunkr č. 1 při silnici do Hamru ......................bunkr č. 2 na hraně svahu vysoko nad č.1

Oba bunkry leží ve druhém sledu, druhý je vysoko v dosti nepřístupném místě. Je s podivem, jak mohly být v těchto místech tak rychle vůbec zbudovány.
Nejsou zjistitelné ani na letecké fotografii z roku 1938. Žádný nemá vykácené střelecké průseky.
Všechny navštívené bunkry jsou otevřené, přístupné, po stavební stránce zachovalé, ale u všech jsou zřejmě ukradená jak vstupní mřížová vrata, tak pancéřová vnitřní vrata. Zub času i zde hlodal, střílny jsou značně vyrezlé, žádný bunkr nemá vnitřní obložení z prken. Toto obložení ale nepamatujeme ani v minulosti, kdy byl některý bunkr přístupný.


bunkr č. 3 - silnička k přehradě ......................... schematický řez "řopíkem"

Tento bunkr leží v prvém sledu, od něj směřovaly střelecké průseky jednak k protilehlým bunkrům a také palebný průsek směřující před linii opevnění. Tyto normální bunkry typu A mají kamenivem a hlínou provedený zához čelní stěny, která je 80 cm silná a směřuje ve směru předpokládaného útoku nepřítele. Naopak týlová stěna se vstupem je silná 50 cm, střílnová stěna má 60 cm. Strop je silný 50 cm a je krytý zemí. Vnitřní prostory jsou velmi stísněné a pro šest - sedm vojáků zde žádné pohodlí nebylo. Bylo zde strohé a racionální uspořádání celého vybavení k boji.

týlová stěna s vchodem..............................průhled vchodovou střílnou na silničku

Vchod do bunkru byl uzavřený mříží z ocelové kulatiny. Vpravo byly uzamykatelné pancéřové dveře s malou dveřní střílnou. Do otvoru s mřížkou pod střílnou ústilo sání mechanického větráku, kterým se v bunkru při střelbě vytvářel přetlak vzduchu.

pohled směrem ke střílně na Hamr.......lože pro větrák pod vchodovou střílnou

Ve střílně směrem na Hamr byl upevněný závěs pro kulomet. Střílna je z ocelolitiny, dvacet milimetru silná a měla odolat běžně používaným pěchotním zbraním. Směřuje na bunkr č. 4. Ve stropě je patrná roura pro výsuvný periskop. Za rohem vpravo jsou pancéřové dveře. Na traverzách vpravo byl upevněný větrák s klikou.
pohled ke střílně směr přehrada ..... kobka se střílnou směr přehrada

Ve stropu kobky střílny je druhá roura pro periskop, který umožňoval panoramatický výhled především přes čelní stěnu a do průseků. Nad střílnou byl plechový kryt sání zkaženého vzduchu při střelbě. Ten ústil do výdechového otvoru, kterým při přetlaku v bunkru unikaly zplodiny střelby. Vlevo je uzavíratelný otvor granátového skluzu, který zvenčí ústil níže při týlové stěně bunkru. (Při prohlídce byly bohužel v bunkrech předchozími "návštěvníky" naházené kameny a větve.)

část plánu bojového vybavení bunkru

V bunkru musely být velmi účelně rozmístěny všechny nutné potřeby pro boj, ale i několikadenní předpokládaný život vojáků. Bunkry vzor 37 v severočeském úseku byly určeny jako boční ochrana, chránící případný ústup našich vojsk v hlavním západním směru. Z výčtu vybavení si můžete představit, co bylo nutné k tomu, aby mohli vojáci určitou dobu přežít. V době mobilizace byly oba sledy plně obsazeny. Předem bylo provedeno vykácení průseků, maskování, zátarasy, připraveno ničení mostů atd.

bunkr č. 4 - za "hájovnou" v Hamru ................bunkr č. 5 na ostrohu nad Nadějí - Hamrem

Bunkr vedle hájovny je prvosledový, postřeloval prostor u bunkru č. 3, silničku z Naděje a od přehrady. Druhou střílnou postřeloval prostor louky (dříve polí) bývalého dětského tábora (pionýráku) až k protilehlým bunkrům č. 230 a č. 31. Bunkr č. 5 je opět druhosledový, je viditelně ve špatně přístupném prostoru a na níže uvedené letecké fotografii je také vidět, že nemá průseky střelby. Velitelé úseků pravděpodobně přidělovali těmto opevněním funkci aktivní zálohy.


Na letecké fotografii z r. 1938 jsou přibližně vyznačeny pozice bunkrů obou sledů. Bunkry jsou očíslovány postupně zleva doprava, čísly podle tehdejšího označení. U prvního sledu jsou střelecké průseky velmi zřetelně vidět. Střelecké průseky námi navštíveného bunkru č. 3 jsou velmi podobné fotografii průseků jiného bunkru na fotografii vpravo. Levý průsek směřuje přímo na protilehlý bunkr, pravý je v pásmu linie obrany. Na stropu bunkru je dobře vidět roura pro periskop. Podobně jsou průseky vidět i u dalších bunkrů.

Snažili jsme se přiblížit okolnosti vzniku, úlohy a možného užití opevnění, které je dnes němým svědkem pohnuté doby, která skončila obsazením československého pohraničí nacistickým vojskem v říjnu 1938. Opevnění je dnes pomníkem přípravy na obranu Československé republiky.
Je opravdu škoda, že bunkry začínají chátrat. Alespoň v určitých částech by měly být udržovány v dnešním stavu. V případě popisovaných bunkrů v úseku přehrada Naděje - Hamr by mohly tvořit součást chystané naučné stezky od přehrady.
Pokud se rozhodnete bunkry navštívit, což doporučujeme, nezapomeňte na dobrou baterku.

Závěrem autoři děkují panu Josefu Pfeifferovi za vyfotografování bunkru č. 5.
Některé obrázky jsme se souhlasem autorů převzali z knih:
Beneš, Hamák, Stejskal: Pevnosti, sv. 25,. Lužické hory
Svoboda, Lakosil, Čermák: Velká kniha o malých bunkrech
a z web stránek
pevnosti.kvalitne.cz

Otec, syn a vnuk

9. ledna 2014 v 13:15 | administrator |  NAŠE AKTUALITY
První letošní velmi přátelské posezení se uskutečnilo v pátek 3. ledna v penzionu U Naděje. Není to poprvé, kdy nám všem hrál náš kamarád, kytarista Petr Němec z Nového Boru. Bylo to rodinné vystoupení otce Petra, syna Daniela (bas kytara) a vnuka Davida ( banjo).Fan klub příznivců posílila i rozšířená část Petrovy rodiny.


Hráli skvěle. Petr jako obvykle zazpíval a zahrál všechny písně na přání, jak si je , podle říkání - pějme písně dokola..., každý z posluchačů vybral.


Všichni jsme se velmi dobře bavili, zpívalo se také kolektivně, k "muzice" se občas připojavali i "muzikanti" z našich řad, na foukací harmoniku a na tamburínu. Dokonce se objevil tancující pár.
S přestávkami se zpívalo do půlnoci.

Jsme rádi, že k nám Němcovi zavítali a těšíme se, že se takové setkání bude opakovat. Za příjemný a pěkný kulturní zážitek všem učinkujícím děkujeme.