SPOLKU Trávník a Naděje

Březen 2018

Velikonoční přání

29. března 2018 v 21:05 | administrator |  AKCE SPOLKU

Stará dáma s novým kloboukem

22. března 2018 v 10:31 | administrator |  ZAJÍMAVOSTI Z TRÁVNÍKU A NADĚJE
Po ředu let, kdy jsme jako děti začaly s rodiči jezdit v padesátých letech do Trávníku a Naděje na prázdniny, byla tato krásná stavba v údolí Hamerského potoka naším nejbližším koupalištěm.
O tom, k jakým účelům původně sloužila a jakou má historii, jsme mnoho nevěděli.
Když bylo hezky a teplo, byla zdrojem našich letních radostí. To jí ostatně zůstalo až do současnosti. Dnes je to již stará dáma.


Tehdy jí bylo ale pouhých 12 let. Byla tak stará, jako tehdy někteří z našich starších kamarádů.
Koupání v tomto krásném a malebném údolí bylo radostné, avšak studené. Za horkých dnů byla na hladině teplota i více jak 20°C, ale půl metru pod hladinou měla voda 13°C i méně. Ti malí a nejmenší, co ještě neuměli plavat, to zkoušeli v "malé" přehradě pod hrází.

Přehrada je součástí Hamerského potoka, který pramení pod vrchem Ptačincem, u státní hranice s NSR, kousek od Luže. Potok se vlévá v Mařeničkách do říčky Svitávky, která teče od Mařenic.V dobách, kdy vodní pohon roztáčel kola strojů, pracovalo na potoce 6 mlýnů, pil a malá továrna. Později se technika pohonu měnila z vodního na elektrický.



Přehrada se začala stavět ke konci třicátých let, byla dokončena 19. července 1938. Od 5. srpna 1938 začala pracovat a regulovala podle potřeby průtoku množství vody v potoce.
Vodárenská firma pod technickým dohledem státu, stavěla přehradu proto, že prameny pod Ptačincem byly svedeny do nového vodovodu, který zásoboval pitnou vodou od Luže vzdálený Rumburk. O tuto vodu Hamerský potok přišel a musel být regulován přehradou v Naději (tehdy Hoffnung).

Jak je vidět z letecké mapy z r.1938, ve stejné době probíhala přímo v sousedství výstavba dvou pásem obranného opevnění ČSR. Republika byla v ohrožení, jsou vidět průseky, na jejichž koncích stojí nově zbudované bunkry a další opevnění. Lom, který je nad silničkou však sloužil stavbě přehrady. Stavbu prováděly německé firmy ze Sudet. Bunkry a průseky stavěly výhradně české firmy pod dohledem armády. Byla to velmi složitá doba, která vyvrcholila 10. října téhož roku. Celé pohraničí bylo po Mnichovské dohodě obsazeno Němci.
Obě fotografie jsou z počátku šedesátých let. O odvážlivce, chodící po koruně hráze, nebyla nouze. Nahoře na hrázi to bylo pro poležení a plavání pro "dospělé". Na druhém snímku je mládež z Trávníku a Naděje.


Přehradní jezero má plochu 1,2ha, koruna hráze je ve výšce 457,03m n.m., oblá hráz je dlouhá 92m.
Kámen, z kterého je vytvořeno tělo hráze, je z Milštejna a z lomu u přehrady.Hloubka jezera u hráze je 7m. Původní koruna hráze (na snímku) je vysoká 9,5m od dolního dna a je zakryta oblým betonovým přelivem, který je dlouhý téměř 33m.

Na místní poměry monumentální stavba vypadala, že přežije věky. Avšak i u takové stavby umístěné v horském přostředí, je věk 79 let (lze použít i 80let) minimálně důvodem větší zdravotní prohlídky. Povodí Ohře, které má přehradu v péči, zjistilo, že betonový přeliv hráze má trhliny, voda zatéká pod plášť a mráz pod povrchem způsobil rozpadání betonu koruny. To znamenalo operaci.


Protože pro Povodí Ohře, jak nám řekl vedoucí pobočného závodu v České Lípě, je přehrada v Naději kultovní záležitostí, podařilo se zajistit nemalé finanční prostředky a zahájit radikální opravu hrází a prakticky celého "betonového" areálu.
Rekonstrukce a opravy začaly v červenci minulého roku a měly být ukončeny do poloviny prosince.

Z obrázků je vidět, že to byla "fachmanská" práce. S údivem zíráme na malé rypadlo, které na koruně hráze rozbíjí beton, ale nejnáročnější práce musely udělat lidské ruce s řemeslnou dokonalostí.


Bez těžké techniky se to ale neobešlo. Tyto bloky nového přelivu nejsou z betonu, ale ze žuly. Je to sochařská práce. Jeden má hmotnost asi sedm tun a na hráz jej musel dopravit z protějšího břehu pod hrází hodně silný autojeřáb. Jen příjezd takového monstra dolů od silničky nebyl jednoduchý.
Uložení bloků na horní i dolní hrázi muselo být přesné. Celá koruna obou hrází musela také být položená do kvalitního betonu.


Odborný název pro naše dětské koupalište pod hrází je vývar, je hluboký 1,5 metru, a je uzavřený nižší hrází. Tato nízká hráz byla celá rekonstruovaná. Dno "našeho" bazénu, které pamatujeme jako plné hrubých plochých balvanů o které jsme si odírali nohy, jsou vlastně v betonu založené kamenné dlaždice. Po dokončení je celé dno vyčištěné a opraveny jsou i betonové obrubníky kolem vývaru.


Původní cesta, která se dala sjíždět na kole, dostala od těžké techniky "na frak". Jinak to nešlo, podobně vypadal i brod potokem. Na druhém snímku již vidíme, že cesta byla opravená, je široká a pokud by se ještě vylepšila jemnějším štěrkem, bude to pěkná přístupová cesta do romantického údolí a k přehradě.

Jak bylo plánováno, bylo také vykonáno. Závěrečné práce byly ukončené v prosinci r.2017. Celý areál je uklizený a uvedený do lepšího, než původního stavu.
Ani není vidět, kolik práce bylo vykonáno, aby se z pohledu na toto dílo minulosti mohly dívat další generace lidí a dokonce zde opět užívat krásného prostředí a vodní relaxace.


Povodí Ohře již dříve zřídilo nad přehradou tento příjemný altán a vedle umístěnou informační tabuli. Můžeme jen doporučit každému návštěvníkovi, aby si přečetl dost podrobné informace o historii přehrady, ale i údaje, které s ní v tomto místě souvisejí, včetně dalších informací o okolních Lužických horách.

Závěrem můžeme jménem nás všech "rodáků" i návštěvníků-turistů poděkovat Povodí Ohře, že se takto o svůj, i náš klenot postarali. Vrátili jej opět do další doby jeho existence.


Přehrada v Naději je krásná bez ohledu na roční období.

Děkujeme autorům fotografií p.Josefu Pfeifferovi z Naděje, p. Zdeňkovi Procházkovi z Trávníku, p.Vítu Stanislavovi také z Trávníku a Povodí Ohře za několik použitých obrázků a informací z informačního panelu o přehradě v Naději.