SPOLKU Trávník a Naděje

Říjen 2018

Nečekaní návštěvníci

27. října 2018 v 16:29 | administrator |  NAŠE AKTUALITY
V letošním horkém, suchém a často až úmorném létě v okolí trávnického kravína proběhlo několik pozoruhodných zvířecích příběhů, zde přechodně žijících "domácích" zvířat. S jedním, který nás postihl, vás seznámíme. Je to příběh, který se v Trávníku každoročně opakuje v různých podobách. Jeho řešení je obtížné. Hovořilo se o tom i v diskuzi na letošní výroční schůzi našeho Spolku. Může se přihodit i jinde.


Když jsme na chalupu koncem června dorazili, otevřeli jsme pro naší kastrovanou kočičku dvířka v kůlně, aby mohla volně vycházet kůlnou na zahradu. Věděli jsme, že kocour, tulák Garfíld, má novou přítelkyni, která bude mít koťata. Proto jsme tento průchod otevřeli až když jsme věděli, že koťata jsou sice na světě, ale ne u nás.


To jsme si sice mysleli správně, ale netušili jsme, že matka, které jsme později začali říkat Šmudla, je porodila asi v kravíně. Šmudla je kočka, která přežila potulně několik zim, původem z nekontrolovaného vrhu "zámečkových koček" z r. 2015. Je to docela normální kříženec, ale ve zvláštním vybarvení (proto to pojmenování), tento druh nese název "želví".
Garfíld je kocour bez trvalých "páníčků". Je to krásné zvíře a v zimě se živí po chalupách, u nás mu necháváme žrádlo pod střechou kůlny aby přežil. Jeho kastrace by sice přerušila genezi jeho rodu, ale přišel by jiný. Mimo to lze očekávat, že kastrovaný kocour by ve volné přírodě nepřežil útoky svých nekastrovaných soupeřů.


Překvapením bylo, když jsme za několik dní uslyšeli podivné zvuky z mezistěny kůlny a uhelny. Mezera je asi 10 cm široká. Posléze za nějakou dobu se ukázalo, že Šmudla přetransportovala tři svá reklamně krásná zrzavá koťata na trámoví té mezistěny. První fotografie jsou z dvanáctého července. A to se alespoň trochu osmělila, včetně matky.


Protože jsme měli z minulosti kontakt na útulek v Kozlech (za Č. Lípou), zavolali jsme tam. Zjistili jsme, že do Kozlů to nepůjde, jsou v té době přetížené, přijmou je až v září. Netušili jsme jak iluzorní je představa, že chytíte a dodáte tři koťata s matkou v dohodnutém termínu. Mysleli jsme si, že za tu dobu je ochočíme a pak to bude bez problémů. Jenže.!
Po celou dobu prakticky tří měsíců byl setrvalý stav. Koťata matka naučila (jak?) bleskové ostražitosti. Na fotografii jsou namačkány v místě pomyslných dveří. Pokud jsme se přiblížili na hranici "ochranného pásma", bleskově zmizela v mezistěně.


Šmudla se však o ně neuvěřitelně pečlivě starala, kojila je, čistila je, koťata byla celou dobu v perfektním stavu (za pečlivého dohledu Garfílda). Na fotografii výše leží celá rodina v pelechu na cirkulárce, kam se jim dávalo i žrádlo, pití a později i pod cirkulárku také kočkolit. Tyto hygienické návyky si však osvojovala pomalu, takže v kůlně to bylo dlouhodobě silně cítit.
Co je však podstatné, že jak sílila, tak celé noci byla koťata mimo kůlnu. Bylo krásně, Šmudla s nimi absolvovala školu "bojového" výcviku a přežití. Ráno se vraceli na snídani a pak padli vysílením do pelechu a prospali to až do další bojovky. (Foto výše)
Ovšem "jedno oko" vždy u některého bylo ve střehu.


Přítomnost koťat v kůlně byla později "všude". Pohybovala se bleskově, naprosto nechytatelně. Ale zvykla si na lidskou přítomnost. Nevadilo jim, když se v kůlně prováděla činnost, která je neohrožovala. Klidně pospávala. Nedalo se ukládat naštípané dřevo, uhlí do uhelny, atd. Jak rostla, tak se zvětšoval prostor jejich potřeb. Prostě to spělo k závěru, kterým byl odchyt.
Vyzkoušeli jsme několik běžných "přátelských" možností a došli jsme k závěru, že pro "páníčky", kteří mají potíže se rychle sehnout, kleknout, nebo prolézat po hambalkách, bude nutné vybudovat na odchyt koťat past na jednorázové použití.


Vyrobili jsme pletivové vnitřní dveře do dřevníku, které šlo uzavřít "dálkově" provazem. Pomocí pletivových rámů jsme uzavřeli průchody za uhelnu a nad otvor ve vratech na zahradu se namontoval "dálkově" spouštěný sklopec, který umožňoval uzavření dřevníku.
Podle informací od Městské policie Cvikov, které zazněly na schůzi spolku, jsme se s policií dohodli, že až koťata a kočku chytíme, tak si je převezmou a odvezou do Kozlů. Českolipsko má s Kozly (zařízení Libereckého kraje) smlouvu, která upřednostňuje městské policisty v příjmu jimi odchycených koček.


Blížil se konec září. Po několika neúspěšných pokusech z důvodů chyb koordinace "lovců", došlo na výrobu a montáž posledního dílu naší pasti. Zatím se kočky obrnily ve své nové pevnosti v uhelně. Následoval souboj perfektně připravených koťat se lstivostí jejich protivníků, který vyústil ve svém výsledku do dramatického průběhu, kde dlouho nebylo jasné jak to dopadne.
Díky té rouře s pytlem se nám podařilo zvířátka chytit a umístit je do přepravky. Dobré bylo, že Šmudla nebyla přítomná.


Nešlo to jinak, mohli jsme zvítězit jen dokonale připravení. Včetně velké přepravky, která umožňovala rychle a bezpečně dostat kotě z "roury" do přepravky. Najednou to nešlo.


Kozly na nás udělaly velmi dobrý dojem, prohlédli jsme si je a chválíme personál a vedoucí pí Šubrovou, jak to dobře vedou. V areálu jsou tyto obydlené kočičí "bungalovy". Je zde i malý psinec. Dnes jsou naše koťata již v patře hlavní budovy a vede se jim tam prý dobře. V té kleci byla jen přechodně (karanténa).


Závěrem děkujeme městské policii ve Cvikově a Obci, že tuto pomoc zabezpečuje. Jako vždy se však chybička vloudila. Kočky jsme chytili v sobotu 29. září. Zavolali jsme na MP Cvikov. Jenže na náměstí byly Prasečí hody. Na služebně byl ale jen jeden strážník a ten se ze Cvikova nemohl hnout. Dopadlo to dobře, zavolal do Kozlů a tak jsme je tam dopravili sami. Ještě dodáváme, že za čtrnáct dní se nám podařilo chytit i tulačku Šmudlu, která je již opět v "jináči". Do "kukáně" si pro žrádlo vlezla sama, trochu se divila, do Kozlů ani nemukla. A tak je tam máme všechny pohromadě.
Udělali jsme dobře, prohlédli jsme si útulek v Kozlech. Můžeme ten postup doporučit všem, kteří se dostanou do podobné situace, která pro nás byla vysilující.

Až "páníčci", kterým je jedno, že se jejich kočky, ke kterým se nehlásí, okotí s Garfíldem a následně přivedou na svět koťata u "cizích" dozvědí, že jejich nekastrované kočky Město odchytilo a předalo do Kozlů, budou se divit.
Ale jinak to nepůjde, pokud po Trávníku a Naději budou pobíhat toulavá zvířátka.